středa 25. prosince 2013

Vánoční...

V posledních dnech jsem se trochu vytratila z virtuálního světa - nepřispívala jsem na blog, nechodila jsem moc do svých oblíbených diskusí... Pilně jsem pekla cukroví, dodělávala dárečky, chystala štědrovečerní večeři (letos jsem zvládla svou první kapří zabijačku - tedy vlastně jen porcovačku, kapříka jsem si přinesla domů už zabitého), pekla jsem perníčky a další ozdobičky na stromeček.. No, byla jsem v jednom kole. Jak jsem si celý  prosinec snažila uchovat v hlavě to správné nastavení, s blížícím se Štědrým dnem mě pomalu začalo opouštět a nastoupil obvyklý poklus.
Před pár dny se kamarádce Báře narodilo miminko, úplně malinký chlapeček. A najednou jsem si zas připomněla, na čem záleží. Na nedělní bohoslužbě mě moc oslovil jeden z motivů - Král vesmíru, Bůh, který může úplně cokoli a má moc nad vším, se dobrovolně všeho vzdal a přišel na Zem jako novorozeně, které nemůže vůbec nic. Totálně bezbranné, bez cizí pomoci by nepřežilo. To je přeci úplně absurdní, to by přece nikdo rozumný a soudný neudělal! Ale Bůh mě (a každého z vás) má tolik rád, že do toho šel. I za tu cenu. I s tím, co ho čekalo... S miminkem v ruce je to všechno najednou nějak hmatatelnější...
Nikdy asi plně nepochopím, jak velká je Boží láska k nám. Ale právě ta miminka kolem mě mi to trochu připomínají.
Ani letos nebudou mít radost z dárků pod stromečkem zdaleka všichni. Ale radost ze největšího daru, který byl kdy dán - Božího Syna Ježíše - je pro všechny :)
Pokojné a požehnané Vánoce vám všem :)


3 komentáře:

  1. Paráda, děkuji za nádherná slova a povzbuzení! K nám miminko přijde v květnu, když Bůh dá a vše se podaří. Naše mimčo, zatím uvnitř, je pro mě připomínkou, že Bůh opravdu existuje.

    OdpovědětVymazat

Děkuju za návštěvu a za komentář :)
Všechny reakce mě moc těší a podle možností se snažím i odpovídat.